spkv education

Kultura na předpis (angl. culture on prescription, něm. Kultur auf Rezept) je přístup, kdy odborníci ze zdravotnictví nebo sociální oblasti doporučují kulturní aktivity jako doplněk léčby nebo prevence. Tento koncept je součástí širšího trendu sociálního předepisování (social prescribing) a reaguje na zjištění, že významná část zdravotních obtíží souvisí s osamělostí, stresem nebo jinými sociálními faktory. Namísto tradiční otázky „Co je vám?“ se klade důraz na otázku „Co je pro vás důležité?“ a podle toho je člověku doporučena např. návštěva muzea, galerie, výtvarného kurzu či jiná kulturní aktivita.

Výzkumy ukazují, že zapojení do umění zlepšuje psychickou pohodu, podporuje komunitní vztahy a snižuje zatížení zdravotního systému. WHO ve svých zprávách (2019, 2022) potvrzuje pozitivní vliv kultury na zdraví a wellbeing a doporučuje začlenit kulturu do veřejných zdravotních politik.

Příklady dobré praxe z Evropy

Slovensko: Michaela Kučová prezentovala výzkum o potenciálu předepisování umění na Slovensku. Podle jejích zjištění lidé věnující se kulturním aktivitám vykazují lepší duševní zdraví, větší spokojenost a menší míru depresí a úzkosti.

Velká Británie: Byla představena jako průkopník konceptu, kde Národní zdravotní služba (NHS) sociální předepisování začlenila do svých programů již v roce 2019. Britští lékaři spolupracují s "link workery" – pracovníky komunitní péče, kteří pacienty propojují s místními kulturními aktivitami. Pilotní projekty prokázaly přínos: program v londýnském Croydonu vedl ke snížení počtu hospitalizací o 20 % a Arts Council England zjistil, že u pravidelných návštěvníků kulturních institucí klesá frekvence návštěv lékaře o 37 %.

Česká republika: Blanka Novotná představila projekt Centra pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče (CELLO), který se zaměřuje na potenciál konceptu social prescribing jako receptu na osamělost starších lidí. Na projektu spolupracuje třináct institucí z devíti zemí včetně České republiky. Projekt je součástí širšího evropského výzkumného projektu RECETAS, který propojuje osamělé starší lidi s místními kulturními aktivitami a podporuje sociální intervence formou kulturních předpisů.
Katarína Kalivodová a Michaela Kuříková identifikovaly hlavní bariéry pro implementaci v ČR: nedostatečnou meziresortní spolupráci, chybějící právní zakotvení, nízké povědomí a neexistující koordinační strukturu.

Německo: Jana Eckhart z ISIS představila důvody, proč zde systém kultury na předpis dosud není zaveden, a aktivity směřující k jeho prosazení. V Brémách již delší dobu funguje koncept "umění na recept", kde lékaři vystavují "kunst-recept" pro vstup do kulturních aktivit. Nově odstartoval pilotní projekt v Berlíně při nemocnici Charité, podpořený Evropskou komisí téměř 7 miliony eur. Průkopníkem byl Frankfurt nad Mohanem s programem COPE (2022–2024), který propojil desítky osamělých starších lidí s kulturními aktivitami s tak dobrými výsledky, že město plánuje v programu pokračovat.

Český kontext

Katarína Kalivodová a Michaela Kuříková (SPKV) popsaly bariéry implementace kulturního předepisování v Česku: nedostatečná meziresortní spolupráce, chybějící legislativní ukotvení, nízké povědomí, absence koordinačních rolí a omezená nabídka kulturních aktivit pro zranitelné skupiny. Zdůraznily potřebu začlenění tématu do strategických dokumentů a vytvoření funkčních lokálních modelů.

Jedním z příkladů lokální spolupráce byl projekt To je moje místo v Praze 3. Zapojily se do něj Městská část Praha 3, Ošetřovatelský domov, Galerie Atrium Žižkov, Kultura Praha 3 a přední čeští autoři a ilustrátoři. Výstava ve veřejném prostoru přiblížila příběhy seniorů spjaté s místy jejich každodenního života a propojila kulturní, sociální a komunitní sektor.

Workshop a inspirace z praxe

Druhý den setkání byl zaměřen na mapování aktérů a struktur kulturního předepisování v regionálním kontextu. Účastníci si také vyzkoušeli lekci tance pro lidi s Parkinsonovou nemocí, vedenou Bárou Látalovou a Cécile da Costou v rámci mezinárodního projektu Dance Well.

Stephen Legari představil aktivity Montrealského muzea výtvarných umění, které propojuje výzkum, zdravotnictví a umění. Programy muzea podporují pacienty s různými diagnózami a zaměřují se na dlouhodobé dopady umění na zdraví.

Závěry a doporučení

Diskuze ukázaly, že kulturní sektor již dnes přirozeně vstupuje do oblasti péče o duševní zdraví, podporuje komunitní vztahy a napomáhá sociálnímu začleňování. Mnohé aktivity však vznikají jako pilotní projekty či lokální iniciativy bez systémové opory, meziresortní koordinace a institucionální stability. Přesto je jejich přínos zřetelný a měl by být dále rozvíjen.

Účastníci konference pojmenovali potřebu vzniku platformy, která by propojovala kulturní, zdravotní, sociální a vzdělávací aktéry, pomáhala identifikovat potřeby jednotlivých skupin, sdílet osvědčené přístupy a koordinovat spolupráci napříč sektory. Kultura by tak mohla získat rovnocenné postavení mezi oblastmi, které se podílejí na péči o zdraví a kvalitu života.

Vedle systémových změn zazněla i řada konkrétních kroků, které lze realizovat bezprostředně – zlepšení komunikace mezi institucemi, mapování potřeb cílových skupin, vytváření pilotních projektů na komunitní úrovni, vzdělávání pracovníků nebo posilování síťování.

Důležitým prvkem zůstává zachování nízkoprahovosti a citlivosti vůči různorodým životním situacím i aktivní zapojení cílových skupin do samotné tvorby aktivit.

Klíčovým doporučením je také otevření meziresortní diskuze na úrovni ministerstev kultury, zdravotnictví, školství a sociálních věcí. Ta by měla vést k vytvoření strategických rámců a ukotvení konceptu kulturního předepisování v národních politikách a plánech péče o duševní zdraví a sociální inkluzi.

Na základě výstupů nyní SPKV připravuje praktickou příručku určenou především lokálním samosprávám a jejich partnerům. Publikace nabídne inspiraci, jak kulturu na předpis aktivně začleňovat do agend veřejné správy, zdravotnictví a sociálních služeb.